Leden 2014


Makové mléko

29. ledna 2014 v 21:39 Celkově ozdravné metody
Makové mléko dodá tělu vápník a pomůže s překyselením


Mák vždy symbolizoval spánek. Mléko z něj vytvořené zase přivolává podle lidových pověstí krásné sny. Ale pozor, nezaměňovat makové mléko za odvar z makovic! Ten se totiž dřív opravdu používal jako uspávací prostředek, ostatně účinky opia jsou obecně známé.

Při výrobě makového mléka nám ale jde o něco úplně jiného. Mák je totiž rostlina s nejvyšším obsahem vápníku (1400 mg/100g), a proto je určitě na místě, začlenit tuto dobrotu do našeho jídelníčku.

Jak na to aneb Makový recepis

Na výrobu cca 800 ml makového mléka potřebujeme pouze tyto dvě základní ingredience:

100 g máku (může být modrý, ale i bílý - mléko z bílého máku bude mít malinko oříškovější chuť)
800 - 1000 ml vody (když použijete jen 800 ml vody, vyrobíte mléka méně, ale bude krémovější)

Mák propláchneme, zalejeme odměřeným množstvím vody a necháme přes noc stát při pokojové teplotě. Zrnka máku budou sedat ke dnu nádoby. Směs můžete občas promíchat, není to ale nutné.
Ráno bude tekutina našedlá, protože se z máku postupně uvolnil tuk. Nenechte se tím odradit!

Přelejte směs do mixéru a spusťte jej na plné otáčky. Teprve mixováním nabobtnalého máku se totiž do nápoje dostanou cenné látky. Nápoj bude pěnit, právě díky uvolněnému tuku, a výrazně zesvětlá.
Bude mít až mléčně bílou barvu. Pak už jen zbývá makové mléko přecedit.

My doma na scezení používáme velmi jemné sítko, které nám jinak slouží na přípravu sypaných čajů. Příjemně se s ním manipuluje, protože skvěle zapadne do hrnku či sklenice, a navíc, postup už nemusíme opakovat. Tekutinu v sítku stačí lehce promíchat lžičkou, aby filtrace proběhla rychleji.

Pokud se Vám bude zdát, že struktura nápoje po prvním scezení ještě není dostatečně jemná, nebojte se scezení zopakovat. Vystačíte si i s klasickými jemnými kuchyňskými sítky, použít ale můžete také lněné plátno, speciální vak na výrobu ořechových mlék, anebo třeba obyčejnou silonovou punčochu.

Pokud potřebujete tělu ulevit od překyselení, rozhodně mléko nedoslazujte cukrem, vypijte ho jen tak, neochucené. Jestliže se ale do přípravy makového mléka pouštíte ze zvědavosti, zkrátka na chuť, vyzkoušejte jej třeba s datlemi, s troškou medu nebo s jiným přírodním sladidlem. Chutnat Vám určitě bude také varianta se skořicí, anebo hotové mléko rozmixujte s banánem.

Makové mléko vypijte nejlépe hned za čerstva, není dobré jej skladovat. A co se zbytkem?
Vyluhovaný mák rovnou vyhoďte, je bez chuti a nezůstanou v něm vůbec žádné živiny.

Kravské, anebo makové?

Mák obsahuje 20% velmi kvalitní bílkoviny, 40 - 60% hodnotného oleje, velké množství vlákniny a je také významným zdrojem zinku, hořčíku a železa. V makovém mléce je 12x více vápníku, než v mléce kravském. Mák je vysoce zásaditý, takže makové mléko pomáhá při překyselení organismu.

Všichni jsme se ve škole učili, že máme pravidelně jíst mléčné výrobky, abychom měli celý život zdravé a silné kosti a vyhnuli se osteoporóze. Dozvídali jsme se také, že využitelnost vápníku z kravského mléka je podstatně vyšší než z rostlinných zdrojů, a že jsou tedy mléko a mléčné výrobky jako zdroj vápníku nenahraditelné. Celostní medicína ale přináší zcela jiný pohled na věc.

Mluví se o kaseinu, jakémsi "lepidle", které omezuje metabolismus buněk a zahleňuje tělo. Stále častěji také slýcháme o laktózové intoleranci a o tom, jak je mléko kyselinotvorné. Moderní výzkumy také říkají, že se v naší společnosti mléčné výrobky konzumují nadměrně. Zkrátka, přínos mléka pro lidské tělo, to je kapitola sama pro sebe. Pokud jste se o tuto oblast dosud nezajímali, doporučujeme vyhledat si co nejvíce informací.

z webu Fórum u Pramene

O zubech a jejich čištění

25. ledna 2014 v 22:51 Zuby
ZUBNÍ HYGIENA

Je mnoho metod, jak se o zuby starat.....ale nejsou všechny stejně dobré. Není totiž potřeba vyčistit jen viditelné plochy zubů, ale také ty které nevidíme a jsou to tedy plochy o to důležitější. Mluvím o mezizubních prostorech, které máme všichni bez výjimek, a o tzv. gingiválním sulku, neboli žlábku který je tvořen zubem a na něj přiléhající dásní.

K zubní hygieně potřebujeme zejména dobrý zubní kartáček. Ten je alfou a omegou správné ústní hygieny. Z reklam známe takových kartáčků spousty, ale který je ten pravý? V obyčejnosti je krása, říká staré pořekadlo. Proto nejlepší je kartáček, který jako kartáček vypadá.
Nejdůležitější je, aby jeho štětinky byly měkké a nedráždily dáseň. To že jsou měkké, neznamená, že nevyčistí, je to opravdu jen pocit! Při sprchování také nepoužíváme drátěnku namísto žínky, protože lépe dře.

Aby byla vlákna rovně zastřižená, opět kvůli iritaci měkké tkáně dásní. A aby byla hlava kartáčku co možná nejvíce osázená štětinkami. Špatné je, pokud jsou mezi jednotlivými svazky štětin příliš velké mezery, pokud je na úkor štětin přítomna gumová destička a jiné spíše estetické věci. Ve výběru kartáčku jde zkrátka design stranou a zajímá nás funkčnost a tu zajišťují u kartáčku právě štětinky. Tedy čím měkčí a čím více štětinek, tím lépe. Na trhu je jich dostatek.

Z reklam a všeobecného vědomí taky můžeme uvažovat nad tím, že zubní pasta, ústní voda a jiné pomůcky čistí lépe než kartáček. Nečistí.
Zuby čistí jen kartáček, stejně jako špinavou zem umyje jen hadr a ne kýbl vody. Zubní plak lne k zubům tak dobře, že je možné jej odstranit pouze mechanicky. Zbylé nemechanické techniky jsou méně, zdali vůbec, účinné.
Navíc fluoridové ionty ze zubních past a ústních vod se přes vrstvu bakterií v plaku nedostanou k zubu a jsou tedy bez užitku.
Zubní pasta alespoň částečně zvyšuje čistící efekt, díky svým abrazivním částečkám, ale stačí ji nanášet jen velmi málo…asi o velikosti hrášku.

Správnou technikou musí být tedy ta, která vyčistí všechny prostory, kde může lnout plak.
Přiložíme tedy kartáček pod přibližným úhlem 45 stupňů směrem k dásni (tedy v horní čelisti sklonem nahoru a v dolní čelisti sklonem dolů) a následně přiložíme hlavu kartáčku k zubům tak že je polovina štětinek na zubu a polovina na dásni.
Tak nyní, při jemných a opatrných krouživých pohybech, čistí štětinky kartáčku nejen zub zejména u krčku kde plak lne nejvíce, ale také se štětinky dostávají do žlábku okolo zubu.
Plak je tedy ničen téměř na všech frontách. Štětinky v sulcu může někdo nepříjemně pociťovat. Ale to je jen známka citlivosti a tedy zánětu. Ta však brzy zmizí. Žvýkací plošky se čistí snadno pohyby do všech směrů, aby se štětinky dostali do jednotlivých rýh mezi hrbolky.
Důležitá je opravdu šetrnost na úkor rychlosti. Vezměte si, jak by vám bylo, kdyby vám někdo po ruce začal jezdit zběsile kartáčem… no nic moc, že? A přitom kůže je o dost pevnější než měkké tkáně dutiny ústní!

Nesmírně a trestně opomíjenou pomůckou jsou mezizubní kartáčky a zubní nitě. Jsou neoblíbené ze dvou důvodů. 1) po jejich použití dásně krvácí a jsou citlivé, za 2) prodlužují dobu hygieny.

Pravdou nicméně zůstává, že krvácení dásní a jejich citlivost je způsobená jejich zanícením a ne kartáčkem.
Dáseň je překrvená a oteklá, je to tedy jako píchnout do nafouklého balonku.
Jakmile však budeme čistit, zbavíme organismus původce infekce, ta ustane a dáseň přestane krvácet a bolet…a to již do 1-2 týdnů pravidelného čištění.
Osobně řadím mezizubní kartáčky nad zubní nit. Jsou jednodušeji použitelné a méně traumatické.
Zubní nit je v nezkušených rukou silně traumatická pro dáseň, vždyť víme, jak krásně nit rozkrojí měkký korpus dortu anebo jak snadno se řízneme o napnutý rybářský vlasec.


Mezizubní kartáčky jsou pak v různých velikostech podle velikosti mezizubních prostorů. S výběrem správné velikosti vám rád pomůže váš zubní lékař (pokud je informován), zubní hygienik anebo dokonce i lékárník, který má možnost prodávat mezizubní kartáčky s jedním speciálním kterým změříte velikost svého mezizubního prostoru a podle toho kartáček vyberete.

Na rozdíl od normálního kartáčku má mezizubní tu výhodu, že jej stačí opatrně zavést a opatrně vyndat…a je hotovo a vyčištěno. Důležitá je pravidelnost. Co se pak týká prodloužení hygieny ,tak je jen nepatrné. Zpočátku je normální že nevíme jak jej přesně používat… zubní kartáček jsme se taky nenaučili držet v ruce za minutu.
Ale časem je vyčištění mezizubních prostorů jen otázka desítek sekund.

Zuby nemá cenu čistit nějakou stanovenou dobu. Zuby se čistí až do vyčištění.
Maso také nepečeme jen 3 minuty, ale zkrátka až je upečené. Věci nelze dělat polovičatě.
Jak poznáte vyčištěné zuby?
Přejeďte si jazykem po ploškách zubů směřujících ke rtům a tvářím před vyčištěním a ucítíte, že jsou jakoby "hrubé" nebo takové "hrbolaté". Cítíte plak!
Pokud zuby správně vyčistíte, jsou hladké jako sklo! (Proto také SKLOvina). Je zbytečné se tedy dívat na hodinky, jak dlouho mám ještě čistit, jednou to trvá tak dlouho, po druhé zase jinak.
Šizením škodíte jen sami sobě. Proto si zuby čistěte třeba ráno, třeba odpoledne, třeba večer… Zkrátka - kdy máte čas! Čistěte v obýváku, čistěte na zahradě, kdekoliv je vám to příjemné. Hlavní je jednou za den (viz zrání plaku do 24 hod.) rozrušit a odstranit plak. A je jedno kdy!

Velmi rozšířenou chybou je čištění si zubů po jídle.
Jak jsem již zmiňoval, zubní plak není to samé jako zbytky jídla. Navíc jak opět bylo zmíněno, po přijmutí potravy klesá pH v ústech a začíná proces demineralizace skloviny, pokud do tohoto procesu zčista jasna zasáhne kartáček tak oslabenou vrstvu na povrchu zubu zkrátka od-čistí. Jedná se samo sebou o velikosti mikroskopické ale takovýmto pravidelným a vytrvalým čištěním si sklovinu obrousíte, což může vést např. k citlivosti krčků či oslabení skloviny. Zuby tedy stačí čistit jednou denně, ale správně! Nebo jak se říká…ráno pro lidi, večer pro sebe.

A to je vše! Tolik řečí okolo a k technice tak málo? Technika není těžká či složitá, chce jen cvik. Těžké je naučit se a donutit se si zuby čistit správně a pravidelně každý den! A k tomu je zapotřebí vědět, co a proč vlastně dělám.

Nejčastější výmluvy -
Člověk je tvor citlivý a své neúspěchy má tendenci maskovat. Sám si to kolikrát ani neuvědomuje. V tomto případě ale na úkor zdravého ega trpí zdraví celkové. Přitom nikoho ze společnosti zase tak vaše orální zdraví nezajímá, to by mělo zajímat především vás! Vymlouvat se tedy na genetiku, rodinu apod. je jen proti vám a ostatní vám to jen přikývnou s více či méně zřejmým nezájmem.

Nejčastěji je slyšet výmluva typu:
"Mám to geneticky. Mě se prostě zuby kazí."
Omyl. Je to podobné, jako kdybyste na chirurgii řekli, že tu zlomeninu stehenní kosti máte také poděděnou.
Můžeme se bavit o různých predispozicích. Tedy tloušťce skloviny, bakteriální mikroflóře úst, množství slin.
Nicméně to jsou jen věci, které tvorbu kazu ovlivňují, ale nezpůsobují! To dělá zubní plak! Pokud tedy budeme pravidelně zubní plak odstraňovat, nevznikne nám zubní kaz, stejně jako se nám nezlomí noha, když nebudeme skákat ze dvou metrů výšky.

"Moje babička měla paradontózu, moje maminka měla a já také mám… je to dědičné"
Ne, opravdu to není dědičné onemocnění… Angínu také nedědíme, že?
A přitom je to bakteriální infekce stejně jako paradontóza. Jde spíše o to, že v rodině okoukáte podobné zvyklosti při zubní hygieně (tedy klady i zápory) a společným stykem budete mít i podobnou bakteriální mikroflóru dutiny ústní.
Na genetiku se toho svádí poslední dobou až moc, protože je to lehčí než čelit svým chybám (mě nevyjímaje, jen tak tak jsem parodontologům utekl z lopaty).

"Moje babička si nečistila zuby vůbec a zuby má pořád svoje"
To jí záviďte! Protože je jedna z mála a hlavně si uvědomte, čím se babička ve svém životě živila a jak často. Dříve nebylo tolik fermetabilních cukrů v potravě jako je dnes a také na nich nebyli lidé tak "závislí".
Dneska je sladké pití, různé sladkosti, pečivo a některé cizokrajné ovoce zcela normální. Tedy za den dáváme bakteriím několikrát plnou nádrž a rezervu k tomu. Ale to nevadí… stačí si čistit a nebude dostatek bakterií, které by žily z tolika cukrů.

"Můj manžel má problémy, stále si čistí ale nic nepomáhá. Nefunguje to."
Poměrně zákeřná výmluva, protože pokud se jí dotknete, dotýkáte se člověka samotného. Ale ruku na srdce. Opravdu si pán čistí zuby správně a pravidelně? Opravdu si čistí až dokud nejsou zuby čisté, nebo jen dokud ho to baví?
Je to schovávání se. Pokud má někdo problémy s příliš se potícími chodidly tak také může říkat, já dělám ale ono nic. A co kdyby si každý den měnil ponožky, třeba 2x. Každý den si nohy umyl a napudroval. Používal správnou obuv. No kdo pak řekne, že se pocení nezlepšilo, nebo určitě jeho pachové účinky?

Na rozloučenou -
Hygiena je zkrátka hygiena. Špinavé ruce umyjeme mýdlem, mastné vlasy šamponem, a zuby kartáčkem.
A neměli bychom nad tím přemýšlet jak si věci usnadnit, jak je překopat a pozměnit, stejně jako nepřemýšlíme nad tím, jak snadněji bychom mohli umýt špinavý talíř.
Zkrátka vezmeme houbičku a pod vodou setřeme nečistoty, až dokud není talíř pěkně hladký a čistý. Je možné, že to ten talíř má geneticky už od výroby, ale přece jen když je tak snadné umýt si talíř od jídla a každý to zvládá, tak proč by s trochou cviku nezvládl i péči o své zuby?

V poslední době se na trh dere šikovný pohled na věc celostní medicíny. A do našeho zdraví to orální patří a to nemalým dílem. Zuby dokáží pěkně potrápit samy o sobě, když bolí, tak se nedá přemýšlet nad ničím jiným, když chybí, tak ztrácí náš úsměv na kráse, když nám z úst zapáchá, stydíme se mluvit, když je potřeba opravy, neplatí se malé peníze.


Tomu všemu lze předejít péčí, kterou neděláte pro společnost, pro zubaře, nebo pro rodinu…ale jen sami pro sebe! Proto pokud máte tu snahu, pokud chcete být zdravý, tak se zajímejte a uvažujte o čištění zubů jako o čištění každé jiné části těla!
Musí být šetrné! (tvrdý kartáček se dá přirovnat k drátěnce namísto sprchové žínky).
Musí být pravidelné (pravidelně se umýváme pod vodou, pravidelně si tedy čistěme zuby).
Musí být efektivní a důkladné (jaké jsou to čisté ruce, pokud máme za nehty pískoviště, za ušima pole pro brambory a na očích ospalky??).

Zkuste si dnes vyzkoušet vyčistit zuby pořádně, jemně a s pílí…
Nejen protože jste zvyklí ráno a večer stát dvě minuty v koupelně s kartáčkem v puse a hromadou pěny, ale proto, abyste si zuby vyčistili dočista! Protože vaše zdraví nemají v rukou lékaři, léčitelé nebo jiní lidé, ale Vy sami!

Pevné zdraví a čistý chrup!
Přeje Vojtěch Přibyl

z webu Moje pravdy

Odstranění lepidla po samolepce

20. ledna 2014 v 21:08

Lepidlo po samolepce

Tip od čtenáře. (Autor: Roman Šollar)

Líh, benzín, Cif, nic nepomáhalo. Osvědčilo se mi nastříkat na lepidlo Biolit. Pak jen setřít hadrem.

z webu RadyptákaLoskutáka

Kaolín na pleť

19. ledna 2014 v 20:48 Kosmetické vychytávky
Moje zkušenosti s kaolínem:

Koupila jsem v Praze v keramických potřebách (nevím přesný název obchodu, ale je to myslím na Kolbenově, kdyžtak se to dá lehce na netu dohledat), 1 kg za 20,-kč včetně DPH. Mají ho tam běžně bez objednávání. Vyčetla jsem to na fóru http://www.dlouhevlasy.cz,K kde si děvčata myjí vlasy bentonitem a pleť kaolínem (místo šamponu a sprchových gelů).

Musím uznat, že nic nehojí hnisavé akné tak rychle jako kaolín (snad jen kostival).
Na obličej to rozpatlám ve Vincentce, udělám kašičku. Těsně po zaschnutí ještě aplikuji navrch jojobový olej, popřípadě kokosový - pleť pak tolik "netáhne" a nechávám přes noc. VYNIKAJÍCÍ VĚC, vřele doporučuji.

Na zbytek těla používám místo mýdla kaši rozmíchanou ve vodě. Je z toho neuvěřitelně jemná pleť - miminkovská.
Když mám chuť/náladu přidám si tam i kapinku nějakého esenciálního oleje, ale nutné to není.


Vnitřně jsem zatím nezkoušela, protože mám i zelený jíl z Francie, ale myslím, že když se ten kaolín prohřeje v troubě, tak by to mělo být OK. (Otázka je, jestli tam nejsou příměsi těžkých kovů - to netuším, ale na druhou stranu - co by dělaly zrovna v kaolínu, že ano ? )
Nicméně vnitřně jsem fakt nezkoušela, nemůžu posoudit (to používám na doplnění křemíku "Křemíkovou bombu" od Dr. Popova).


P.S. OT: Jinak mýt se dá i bentonitem - koupila jsem 5kg v TESCU - za bratru 37kč (prodávají to jako kočičí stelivo), ten používám na mytí vlasové pokožky. Šampony (laureth a lauryl sulfáty) jsem cca před 9 měsíci vyřadila a nijak mi nechybí. Jediná nevýhoda bentonitu je, že po něm koupelna vypadá jakoby se tam prohnalo stádo...

cit. ze Zdraví AZ

Paulo Coelho - Poutník: Mágův deník

10. ledna 2014 v 19:46 Ostatní
Při každé myšlence, která ti podle tvého názoru ubližuje - při žárlivosti, sebelítosti, utrpení v lásce, závisti, nenávisti atd. - postupuj takto:
Nehet ukazováčku zabodni do kořene nehtu palce, až tě to hodně zabolí. Soustřeď se na tu bolest: odráží v tělesné oblasti trýzeň, kterou cítíš v oblasti duševní. Tlak povol teprve tehdy, až tu myšlenku pustíš z hlavy.
Opakuj to třebas několikrát, dokud ta myšlenka nezmizí nadobro. Vrací se pokaždé o něco později a ztratí se úplně, pokud ovšem neopomeneš stisknout nehet vždy, když se objeví.

Paulo Coelho - Poutník: Mágův deník

Lichořeřišnice

3. ledna 2014 v 20:42 Bylinky
Lichořeřišnice větší působí výrazně fungicidně a bakteriostaticky.
Je pokládána za vynikající dezinficiens a léčící spolehlivě i tvrdošíjné infekce.
Předností lichořeřišnice je, že neporušuje ani neochuzuje užitečnou střevní mikroflóru a že její účinné látky se vylučují zvolna močí.

Účinek lichořeřišnice nastupuje přibližně po 2 hodinách od požití, vrcholu dosahuje za cca 8 - 9 hodin a zhruba po 16 hodinách její účinek mizí.

Pro rovnoměrný účinek je tedy vhodné rozdělit užívání do 3 dílčích dávek denně.

Lichořeřišnice při pravidelném užívání do 2 měsíců likviduje v těle většinu hub, plísní, kvasinek, stafylokoků, streptokoků, E-coli, salmonel a dalších nebezpečných bakterií.

Lichořeřišnice je vhodná při zánětech močových cest, zejména ovlivňuje akutní i chronické záněty urogenitálního systému a ledvin, také se velmi osvědčuje při zánětech prostaty. Používá se i proti zánětům horních cest dýchacích.
Dříve se lichořeřišnice používala jako vlasové tonikum.
Její okamžité nasazení může zlikvidovat velice rychle infekci již v jejím začátku. Funguje spolehlivě jako prevence i při doléčení proběhlých zánětů s hrozbou recidivy a to jak u lidí, tak u zvířat.

Lichořeřišnici oceníte při angíně, chřipce, zánětech močového měchýře, zánětech sliznice úst, zánětech v krku, zánětech vedlejších dutin, tvorbě lupů a mnoha dalších problémech.

Lichořeřišnice mimo již uvedené velice dobře omezuje množení hub, plísní a kvasinek, přičemž při vhodném dávkování mnohé z nich zcela odstraní, nebo uvede do stavu, kdy nám zásadně neškodí.

Semeno lichořeřišnice -
- namlít ve velkém mixeru (zkoušet opatrně, ať si ho neodděláte)
- udělat si cca 3 měsíční kůru z namletých semínek, denně 1-2x po jídle cca ½ - 1 čaj. Lžička



cit. Zdraví AZ, Fórum U Pramene